Zpátky do práce a do školy: Může za vaši únavu špatný zrak?

Konec léta znamená návrat k soustředěné práci, učení, čtení a dlouhým hodinám před monitorem. Pokud vás najednou častěji bolí hlava, pálí oči, hůře se soustředíte nebo jste po několika hodinách práce neobvykle unavení, nemusí za tím být jen náročný návrat do běžného režimu. Někdy se za podobnými obtížemi skrývá nevyhovující korekce zraku nebo dosud neodhalená oční vada. Právě začátek školního a pracovního roku je proto vhodnou příležitostí nechat si zrak zkontrolovat.

Přes léto bylo všechno v pořádku. Proč mám najednou potíže?

O prázdninách a během dovolených se náš denní režim často výrazně změní. Méně času trávíme nad učebnicemi, dokumenty a tabulkami, více se pohybujeme venku a častěji se díváme do dálky.

S návratem do školy nebo kanceláře se ale zrakové nároky rychle zvýší. Několik hodin denně sledujeme monitor, střídáme pohled mezi obrazovkou a dokumenty, čteme drobný text nebo se soustředíme na práci na krátkou vzdálenost.

A právě tehdy se mohou začít projevovat problémy, které během volnějšího letního režimu nebyly tolik patrné.

Mezi typické příznaky patří:

• únava a pálení očí
• bolest hlavy, zejména po delší práci
• rozmazané nebo kolísající vidění
• mhouření očí
• problém rychle přeostřit z blízka do dálky
• potřeba přibližovat se k obrazovce nebo textu
• zhoršené soustředění při čtení

Tyto obtíže samozřejmě nemusí vždy znamenat oční vadu. Pokud se však opakují právě při čtení, učení nebo práci na počítači, kontrola zraku dává smysl.

Skrytá oční vada se nemusí projevit rozmazaným viděním

Častou představou je, že člověk s oční vadou jednoduše špatně vidí. Ve skutečnosti to tak vždy být nemusí.

Některé oční vady dokáže zejména mladší oko určitou dobu samo kompenzovat. Obraz proto může zůstávat ostrý, ale za cenu většího úsilí.

Co je latentní dalekozrakost?

Typickým příkladem je latentní dalekozrakost neboli skrytá hypermetropie.

Mladé oko má velmi dobrou schopnost zaostřovat, odborně nazývanou akomodace. Díky ní může člověk určitou část dalekozrakosti vyrovnat a mít pocit, že vidí bez problémů.

Při dlouhém čtení, studiu nebo práci na počítači však musí zaostřovací systém pracovat intenzivněji. Potom se mohou objevit únava očí, bolesti hlavy, problémy se soustředěním nebo nepříjemné pocity po dlouhé práci na blízko. Dalekozrakost se navíc nemusí vždy odhalit jednoduchým přečtením písmen na tabuli do dálky.

Podobně se mohou během větší zrakové zátěže projevit také:

• astigmatismus
• nedostatečně korigovaná krátkozrakost nebo dalekozrakost
• problémy se souhrou obou očí
• obtíže se zaostřováním
• u dospělých také nastupující presbyopie neboli vetchozrakost

Proto nestačí hodnotit zrak jen podle toho, zda „ještě přečtu nápis na druhé straně ulice“.

Může špatný zrak způsobovat únavu a bolest hlavy?

Ano, nevhodná nebo chybějící korekce zraku může k únavě a bolestem hlavy přispívat.

Pokud oči musejí při práci neustále kompenzovat neoptimální vidění, může být dlouhodobá práce na blízko náročnější. Odborné zdroje uvádějí mezi projevy zrakové zátěže například únavu očí, bolest hlavy, rozmazané vidění nebo horší schopnost soustředit se na zrakově náročnou činnost.

To ale neznamená, že každá bolest hlavy pochází od očí. Pokud jsou bolesti výrazné, neobvyklé, opakují se i mimo zrakovou zátěž nebo jsou doprovázené dalšími obtížemi, je vhodné řešit je také s lékařem.

A co bolest krční páteře? I ta může souviset s viděním

Možná vás překvapí, že nevyhovující brýle mohou nepřímo ovlivnit také držení těla.

Představte si člověka, který na monitor nevidí úplně ostře. Aniž si to uvědomuje, začne se přibližovat k obrazovce, natahovat krk dopředu nebo naklánět hlavu.

Podobný problém může nastat u brýlí, které nejsou vhodně přizpůsobené pracovní vzdálenosti. Člověk potom hledá polohu, ve které přes čočky vidí nejlépe, místo aby seděl přirozeně.

Dlouhodobě nevhodná poloha může přispět k přetížení svalů krku, ramen a zad. Mezi projevy digitální zrakové únavy se proto vedle únavy očí a bolesti hlavy řadí také bolesti krku a ramen.

Co vám tělo možná naznačuje?

U dětí může být problém ještě méně nápadný

Dítě vám nemusí říct: „Potřebuji jiné dioptrie.“ Často totiž ani neví, jak má správné vidění vypadat. Předpokládá, že tak, jak vidí ono, vidí všichni.

Signálem proto mohou být spíše změny chování:

• dítě si při čtení mnou oči
• naklání se velmi blízko k sešitu
• ztrácí při čtení řádek
• mhouří oči při pohledu do dálky
• stěžuje si na bolest hlavy
• po chvíli čtení ztrácí pozornost
• nerado čte nebo se vyhýbá činnostem vyžadujícím soustředění zraku

Nekorigovaná refrakční vada může mít negativní vliv také na školní práci a výkon dítěte. Důležité je přitom vědět, že jednoduchý screening zraku nemusí odhalit každý problém – například dalekozraké dítě může na tabuli do dálky vidět poměrně dobře.

Má smysl kontrolovat zrak, když už brýle mám?

Rozhodně ano. Dioptrie se mohou v průběhu času měnit a brýle, které vám perfektně vyhovovaly před několika lety, už nemusejí odpovídat současným potřebám.

Navíc nejde pouze o samotnou hodnotu dioptrií. Důležitá je také kvalita vidění na vzdálenost, ve které nejčastěji pracujete. Jiné požadavky má člověk, který většinu dne řídí automobil, jiné pracovník před dvěma monitory a jiné dítě, které střídá pohled mezi sešitem, tabletem a školní tabulí.

U dospělých po čtyřicítce se navíc postupně mění schopnost oka zaostřovat na blízké vzdálenosti. I člověk, který celý život viděl dobře, tak může začít zjišťovat, že text odsouvá dál od očí nebo potřebuje při práci více světla.

Proč je právě září vhodné pro přeměření zraku?

Září není z medicínského hlediska jediným „správným“ měsícem pro kontrolu zraku. Z praktického hlediska je ale velmi vhodným obdobím.

Po prázdninách se vracíme k pravidelnému pracovnímu a školnímu režimu. Znovu trávíme více hodin čtením, psaním a prací s počítačem. Pokud korekce zraku nevyhovuje, právě při této zvýšené zátěži se obtíže často stanou nápadnějšími.

Přeměření na začátku školního či pracovního roku navíc umožní případný problém vyřešit dříve, než člověk stráví několik dalších měsíců s bolestmi hlavy, unavenýma očima nebo neustálým mhouřením.

Na kontrolu zraku nečekejte pouze do chvíle, kdy začnete vidět výrazně rozmazaně. Důvodem k návštěvě může být i změna komfortu při práci.

Co můžete pro oči během práce a učení udělat sami?

Správné brýle jsou důležité, ale samy o sobě nevyřeší nevhodné pracovní návyky.

Při dlouhé práci na blízko pomáhá:

• pravidelně odvracet pohled od monitoru a dívat se do dálky
• dělat krátké přestávky
• vědomě častěji mrkat
• mít monitor ve vhodné vzdálenosti a výšce
• pracovat při dostatečném osvětlení
• nesedět celý den v jedné poloze
• používat brýle odpovídající konkrétní pracovní vzdálenosti

Známým pomocníkem je také pravidlo 20–20–20: přibližně každých 20 minut se alespoň na 20 sekund podívat na předmět vzdálený zhruba 20 stop, tedy přibližně 6 metrů. Krátké pravidelné přestávky pomáhají očím změnit zaostření a zároveň nás přimějí na chvíli změnit pracovní polohu.

Dopřejte očím dobrý start do nového pracovního a školního roku

Nový školní rok nebo návrat do kanceláře nemusí automaticky znamenat unavené oči a večerní bolest hlavy. Pokud máte pocit, že se při práci hůře soustředíte, mhouříte oči, přibližujete se k monitoru nebo vám současné brýle už nejsou tak pohodlné jako dříve, může být čas na přeměření zraku.

V Optik Látal vám rádi změříme zrak a pomůžeme zjistit, zda vaše současná korekce odpovídá tomu, co oči při práci, studiu a každodenním životě skutečně potřebují. Kontaktujte nás. U dětí musí provést oční kontrolu lékař.